KUTNÁ HORA

Počátky kutnohorského dolování.

   Zpracování stříbra v blízkém okolí Kutné Hory je doloženo již v 10. století, kdy na slavníkovském hradišti v nedalekém Malíně  pracovala mincovna. Přibližně v letech 981 – 995 zde razil Soběslav Slavníkovec denáry s opisem Malin Civitas. Tuto skutečnost však nelze pokládat za důkaz těžby, neboť v té době byla ražba mincí soustředěna především ve významných obchodních a politických centrech a nebyla nutně vázána na místní naleziště drahého kovu.

   Počátky dolování zřejmě nesouvisí ani s příchodem mnichů cisterciáckého řádu ani se založením sedleckého kláštera v roce 1142. Cisterciáci byli především zemědělci a báňského podnikání se přímo neúčastnili, jako pozemkoví vlastníci však měli nemalý podíl ze zisků kutnohorských dolů. Přesto právě k nim se váže stará pověst o nálezu stříbra. Hovoří o tom, jak mnich Anton našel při procházce tři stříbrné pruty vyrůstající ze země. Označil to místo útržky své kutny a běžel ohlásit svůj objev opatovi.

   Skutečnost však byla patrně jiná. Ve 13. století dochází k rozvoji výroby a ke zvýšené poptávce po drahých kovech jako prostředcích směny. V důsledku toho zachvátila české země vlna rozsáhlé prospektorské činnosti, která zasáhla okolo poloviny 13. století i oblast dnešní Kutné Hory. Slibně se rozvíjející důlní podnikání bylo zřejmě silně postiženo hospodářským a politickým rozvratem po smrti Přemysla Otakara II., ale v době postupné konsolidace po nástupu krále Václava II. Opět vzkvétá (1285). Začátkem devadesátých let došlo k novým velkým objevům a zprávy o nesmírném bohatství se rychle rozšířily do celé Evropy. Stříbrná horečka zachvátila mnoho tisíc lidí a k Hoře se začaly hrnout houfy havířů, ziskuchtivých dobrodruhů, ale i kapitálově silných podnikatelů. Za nimi šli řemeslníci a kramáři, a tak byl dán základ budoucímu městu.

   Kde se v Kutné Hoře začalo dobývat nejdříve, není známo. Pravděpodobně se však těžba rozvinula zprvu na výchozech rudních žil, tedy na svazích Kuklíku, v blízkosti dnešního kostela Všech svatých, v údolí Vrchlice a v prostotu Kaňku. Později se rozšířila na všechna ostatní ložiska.

  

® Speleo klub Kladno 2005