KUTNÁ HORA

Obnova dolování v Kutné Hoře v 19.století. 

   V roce 1872 se rozhodla rakouská státní správa obnovit dolování v Kutné Hoře. V roce 1875 byla založena Skalecká šachta. Tato šachta byla vyhloubena do hloubky 252 metrů. Byly zde však nalezeny jen chudé rudy a proto dolování bylo v roce 1883 zastaveno. 

   V roce 1883 byla znovu otevřena štola Čtrnácti pomocníků, zvaná též Malínská. Ražbou z této štoly na Rejské žíle bylo asi v  350 m k severu zastiženo zrudnění krásného leštěnce. V tomto zrudnění byl nalezen nerost odborníkům dosud neznámý. 

Byl černý jako uhlí  s jemnými jehlovitými krystalky a s černým lomem. Prozkoumáním mokrou cestou se ukázalo, že neobsahuje žádné stříbro. Byl to cronstedtit. Chemické zkoumání leštěnce však ukázalo vysoký obsah stříbra. Bylo zde vyrubáno 16 vagonů stříbrné rudy a tato byla zaslána do příbramských hutí. Tavením této rudy bylo získáno a do mincovny ve Vídni odvedeno čistého stříbra v ceně 3264 zlatých 45 krejcarů. Dne 9. května roku 1887 byla založena Greifská šachta na Ptáku, k prozkoumání Greifské, Nyšpilské a Trojické žíly. V roce 1895 tato šachta byla vyhloubena na 301 metrů hloubky, přičemž bylo nalezeno i ryzí stříbro. Pro průval vody bylo i zde od dalšího dolování upuštěno. Dne 15.května 1887 bylo také započato s hloubením šachty Na Rovinách. Tato šachta měla otevřít přístup ke Kralické a Roveňské žíle. Na těchto žilách se za dávných dob vydatně dolovalo. Při dosažení hloubky 100,8 m se však narazilo na silný průval vody. V roce 1892 muselo býti od dalšího hloubení upuštěno. 

   Na základě Hozákových a Lansingerových průzkumů byla za účelem otevření Rejského a Turkaňského pásma v řijnu roku 1889 založena Turkaňská šachta. Tato byla založena na severním svahu Kaňkovského vrchu. V hloubce 90 m bylo vyraženo prvn patro a z něho ražen překop 190 metrů dlouhý na štolu Čtrnácti pomocníků

   V hloubce 190 metrů bylo založeno druhé patro a ražen překop východním směrem, který v 50 metrech překřížil Václavskou žílu, dále ještě pokračoval 100 metrů a další ražba byla zastavena. To bylo roku 1892, kdy zde bylo poprvé použito strojního vrtání děr pro odstřel. Až do této doby se tyto díry vrtaly ručně. Šachta byla prohloubena na 292 metrů, kde bylo založeno třetí patro. Z tohoto patra se razil západním směrem překop, který ve 140 metrech překřížil složení Turkaňské žíly, avšak tato byla bez zrudnění. Za tuto žílu byl ještě ražen cca dalších 150 metrů. Z tohoto patra byl také ražen překop východním směrem na Rejskou žílu. Tato byla zastižena ve 220 metrech a bylo zde překříženo zrudnění šest metrů široké, které obsahovalo hodně galenitu. Při ražbě sledné chodby k jihu ve vzdálenosti asi 30 metrů po odpalu důlního díla nastal průval důlní vody ze stařin. Během deseti minut bylo zatopeno tehdejších 800 metrů chodeb a voda vytékala štolovým horizontem prvního patra u Malína. Při tomto průvalu zahynuli dva horníci, které průval zanesl až na konec západního překopu třetího patra. Toto se stalo v roce 1902. Voda byla vyčerpána a další práce pokračovaly jen na prvním patře. 

   Štola Čtrnácti pomocníků byla další ražbou ještě prodloužena o 150 metrů. Byla zastižena Turkaňská žíla se středověkými dobývkami. Tento úsek musel být vyzděn cihelným klenutím v délce asi 20 metrů .Rejská žíla na prvním patře byla sledována k jihu a i zde byla zastižena čtyři středověká díla. Sledování Rejské žíly k severu pokračovalo dalších 350 metrů až pod středověkou šachtici Magdalénu. Při ražbě bylo zastiženo pět středověkých prací. Protože  i další nálezy nebyly uspokojivé, byly všechny další práce zastaveny. 

   Turkaňský důl byl v této době 300 metrů hluboký a jeho ústí na povrchu bylo zaklenuto cihlovou zdí a zasypáno. Byl zde posazen kámen s nápisem "Konec dolování v Kutné Hoře 20.5.1904." Podnikání rakouského státu nemohlo býti úspěšné, neb vycházelo z nesprávného názoru na hloubku středověkých dolů v Kutné Hoře. Ze čtyř nově otevřených dolů byly tři zatopeny průvaly důlních vod ze středověkých prací.  Další chybou bylo, že tehdejší dolování s průvaly důlních vod nepočítalo a nebylo na ně připraveno. Také neznali zabezpečení, které známe dnes. Jsou to přdvrtávání dlouhými vrty a budování protitlakových vodních dveří. 

ZDROJ: J. Kořán F. Stáně a archiv Rudných dolů. František Bedřich Vratný. 

  

® Speleo klub Kladno 2005