|
Velký rybník nedaleko mlýna
Šimákov.
Text
Pavel Přibyl
| Původně
jsem uvažoval, zda nevložit tuto stať do naší turistické
sekce. Vše souvisí se vším a tato stavba má s dolováním v
Kutné Hoře mnoho společného. Nakonec, i pod hrází se
nalézá zajímavé podzemí. |
Fotografie Přibyl 2005
Velký, dříve
Dolní královský, rybník byl obnoven v roce 1850. Vznikla zde
tehdy údolní přehrada, která měla za úkol zadržovat
vodu a vhodně regulovat její přívod na mlýny a další,
zejména hutní, závody pod ní. Přehradu založila
Společnost kutnohorských mlynářů, tzv.
Obickorybniční společnost. Hráz rybníka je zemního
typu, o výšce 16 metrů a délce 80 metrů. Celkový
ovladatelný vodní objem je 0,299 mil.m3 a zatopená plocha
činí 96 ha.
 |
Na
obou stranách hráze jsou přepady, kde voda přechází
přes pohledné vodopády. Přímo pod hrází je ústí
kamenné hrázní štoly (obr vlevo). Na začátku
tohoto článku jsem se zmínil o spojitosti rybníka s
kutnohorským dolováním. Pomineme-li využití vody pro
pohon zařízení hutí v povodí Vrchlice, vodní
energie byla využívána k pohonu čerpacích strojů.
Nejstarší pokusy o využití vodní síly k těžbě
rud k čerpání vod z dolů začaly již ve 14.
století, kdy byl od dolejších královských hutí vybudován
do dnešní doby zachovalý vodní náhon, nazývaný Hořejší
Pách. |
K získání energie
pro čerpání důlních vod na Kaňku bylo v ohybu
Vrchlice na sklonku 70. let 16. století započato se stavbou
tzv. Hořejšího královského rybníka, který měl být
hlavním vodním zdrojem projektovaného kaňkovského kanálu.
|
ZDROJE:
Stříbrná
stezka v Kutné Hoře Petr Pauliš, Miloslav Mikuš
Sláva a zánik
kutnohorského dolování František Bedřich Vrátný
|
|
|
|
|
Přepad z rybníka a
působivý vodopád. Foto Přibyl 2005.
|
|
|
