VELKÝ RYBNÍK

   

 

Velký rybník nedaleko mlýna Šimákov.    

Text Pavel Přibyl
   Původně jsem uvažoval, zda nevložit tuto stať do naší turistické sekce. Vše souvisí se vším a tato stavba má s dolováním v Kutné Hoře mnoho společného. Nakonec, i pod hrází se nalézá zajímavé podzemí.  

Fotografie Přibyl 2005
   Velký, dříve Dolní královský, rybník byl obnoven v roce 1850. Vznikla zde tehdy údolní přehrada, která měla za úkol zadržovat vodu a vhodně regulovat její přívod na mlýny a další, zejména hutní, závody pod ní.  Přehradu založila Společnost kutnohorských mlynářů, tzv. Obickorybniční společnost. Hráz rybníka je zemního typu, o výšce 16 metrů a délce 80 metrů. Celkový ovladatelný vodní objem je 0,299 mil.m3 a zatopená plocha činí 96 ha. 
   Na obou stranách hráze jsou přepady, kde voda přechází přes pohledné vodopády. Přímo pod hrází je ústí kamenné hrázní štoly (obr vlevo). Na začátku tohoto článku jsem se zmínil o spojitosti rybníka s kutnohorským dolováním. Pomineme-li využití vody pro pohon zařízení hutí v povodí Vrchlice, vodní energie byla využívána k pohonu čerpacích strojů. Nejstarší pokusy o využití vodní síly k těžbě rud k čerpání vod z dolů začaly již ve 14. století, kdy byl od dolejších královských hutí vybudován do dnešní doby zachovalý vodní náhon, nazývaný Hořejší Pách.

   K získání energie pro čerpání důlních vod na Kaňku bylo v ohybu Vrchlice na sklonku 70. let 16. století započato se stavbou tzv. Hořejšího královského rybníka, který měl být hlavním vodním zdrojem projektovaného kaňkovského kanálu. 

ZDROJE:

Stříbrná stezka v Kutné Hoře Petr Pauliš, Miloslav Mikuš

Sláva a zánik kutnohorského dolování František Bedřich Vrátný

 

 

 

   


Přepad z rybníka a působivý vodopád. Foto Přibyl 2005.


Druhý vodopád. Foto Přibyl 2005


Pod vodopádem. Foto Přibyl 2005

Pod hrází. Foto Přibyl 2005