PAMÁTNÍK

   

 

Památník hornických bouří na záp. vrcholu Kaňkovských vrchů. 

Text Pavel Přibyl
   Nad Kaňkem se zvedají poslední výběžky Českomoravské vrchoviny zvané Kaňkovské vrchy. Na západním návrší těchto vrchů, které se také nazývá Kalvárie, je nad ústím středověké šachty nasypána mohyla a vchod do starého díla proměněn v portál dórského slohu, nedaleko od známé kaňkovské propadliny

Fotografie Přibyl 2005
   Nad tímto  portálem se vypíná 7 metrů vysoký kamenný sloup se železným křížem. Mohylu dal na tomto místě postavit v roce 1814 majitel novodvorského panství Jan Rudolf Chotek na základně mylného přesvědčení, že právě zde byli Husité zaživa házeni do šachty. Husité byli však německými havíři házeni do šachet na západní straně Kutné Hory na Greifskému pásmu. 

   Památník připomíná jedny z největších hornických nepokojů v českých zemích, které začaly v roce 1494 za vlády Vladislava II.Jagelonského a vyvrcholily o dva roky později. Havíři tehdy opustili doly a utábořili se na kopci Špimberk, kde se opevnili. Poděbradský hejtman přitáhl s vojskem, vyzval havíře, aby si pro jednání zvolili radu starších a dal jim slovo, že je nepotrestá. Jakmile však třináct havířů přijelo do Poděbrad, byli uvězněni. Hejtman se domluvil s královskými úředníky a vyslal ke králi posly se žádostí o potrestání havířů. Král uvěřil a rozhodl o jejich popravě v roce 1496 v Poděbradech. Později však pravda vyšla na jevo, když se jednomu z havířů, deportovanému na Křivoklát, podařilo uprchnout. Příčinou nepokojů byly ve skutečnosti nedostatky rudokupeckého systému, tzn. způsobu prodeje a překupnictví rud. Stávající systém umožňoval královským úředníkům výnosné machinace, podvody a černý obchod s rudou, čímž byli hmotně diskriminováni drobní havíři. 

ZDROJE:

Stříbrná stezka v Kutné Hoře Petr Pauliš, Miloslav Mikuš

Sláva a zánik kutnohorského dolování František Bedřich Vrátný

   


Foto Přibyl 2005.


Foto Přibyl 2005