KOSTNICE

   

 

Sedlecká kostnice u Kutné Hory. 

Text Karolína Vagacká, fotografie Pavel Přibyl
  Kostnice byla původně hřbitovním kostelem zdejšího cisterciáckého kláštera. Hřbitov byl poznamenán zajímavou událostí, která zásadně změnila jeho historii. Roku 1278 byl poslán opat Jindřich s poselstvím Přemysla Otakara II. do Jeruzaléma, aby přinesl hrst hlíny z hory Kalvárie  a rozsypal ji po sedleckém hřbitově. Místo tímto získalo pověst Svaté Země.

 
   Od té doby se v kostnici nechávalo pohřbít mnoho lidí z okolí, ale i ciziny (Polsko, Bavorsko, Belgie). V dobách epidemií zde našlo odpočinek na tisíce lidí. Následkem velkého moru z roku 1318 zde bylo pohřbeno na 30 tisíc lidí. V roce 1421 husité  vypálili klášter a pobili na 500 mnichů, kteří zde žili. Po husitských valkách došlo k postupnému rušení částí hřbitova. Ostatky byly nejprve naskládany okolo kaple, později dány do její spodní části. Tady je roku 1511 poprvé srovnal do šesti pyramid poloslepý mnich. V době (1784), kdy císař Josef II. rušil kláštery, zanikl i sedlecký klášter, jehož majetek později koupili Schwarzenberkové z Orlíka. Výzdoba tak jak ji známe dnes, je výsledkem oprav, které v roce 1870 provedl řezbář František Rint z České Skalice, kterého sem pozvali právě Schwarzenberkové. František Rint, spolu se čtyřmi členy své rodiny, kosti namáčel do chlorového vápna a tím je bělil a dezinfikoval. Z šesti původních pyramid dvě zrušil a kosti využil na rekonstrukci výzdoby. Výzdobu doplnil Schwarzenberským erbem. Zbývající ostatky, asi 40 m3, pietně uložil zpět do hřbitovní půdy. Celkově práce trvala asi 3 roky. Podle odhadů je Kostnice společným hrobem asi 40 tisíc lidí. Toto dílo není samoúčelné, ale má připomínat fakt smrti a krátkosti lidského života.

© montanya.org 

   


Pohled do nitra kostnice.


Do nitra pyramidy.....

Kostěný lustr