PROPAD KAŇK

   

 

Podzemní prostory v propadu na Kaňku.    

Text Pavel Přibyl
  Podzemí známého propadu jsme navštívili již několikrát. O propadech na hoře Kaňk pojednáváme zde. Vstupy do podzemí se nalézají ve východní stěně propadu ve formě malých chodbiček. Jedná se o důlní prostoru z nejstarší historie kutnohorského dobývání. Délka štolek nepřesahuje 100 metrů délky. 

   Chodbičky jsou raženy na styku krystalinika a křídového pokryvu. Systém malé části dolu leží pouze kolem 10 metrů nad tzv. barborským patrem dolu Kříž, o kterém první písemná zmínka pochází z roku 1588. Z tohoto záznamu vyplývá, že mezi dolním a horním Turkaňkem bylo hluché pole přes 300 metrů dlouhé. 
Mapa vlevo zobrazuje schema propadu a důlních chodbiček. Na schematu chybí novodobý propad. 

   První šachta horního Turkaňku byla Jedle, dále k jihu následovaly Felpán, Malá, Kříž a Anna. Lze jen spekulovat, kam patří systém malých chodbiček. Obsah Ag v těžené rudě ve své době kolísal od 130 do 650 g/t. Dobývání pokračovalo s různou intenzitou a občasným přerušením až do roku 1775, ale obsah Ag v rudě byl v roce 1765 již jen 195g/t Ag. 

   Novodobá těžba v jižní části Turkaňku proběhla v letech 1961 - 1979. Kvalita rudy byla poměrně vysoká. Celkem zde bylo vytěženo 624 tisíc tun rudniny. 

   Novodobé historii těžby věnujeme samostatnou stránku. Návštěvu ostatků starých dobývek nedoporučujeme. Samotný propad neustále mění svůj tvar a systém chodbiček v zadní čísti jeví známky nestability. 

 

 


Typický profil chodbiček. Foto Mumio 2004


Jeden ze tří vchodů do podzemí. Foto Mumio 2004.


Součástí dolu jsou i dvě malé dobové šachty. Foto Mumio 2004