PROPAD KAŇK

   

 

Propadlina v sedle mezi Kaňkovskými vrchy v jižní části Turkaňského pásma.    

Text Pavel Přibyl
   Tato propadlna vznikla v roce 1969 propadem starých dobývek mezi doly Kříž (Barbora) a Vidrhol na Turkaňském pásmu. Než se ale začneme věnovat této propadlině, všimněme si propadu nového na cestě od staré k závodu Turkaňk (fotografie vpravo 4/2005). Jeho hloubka činí odhadem 10 metrů. Mnohé z dílčích, menších propadů se nadále sesouvají a prohlubují. Podzemními prostory se zabýváme ve samostatném článku. 

   Původní, nejznámější propad má oválný půdorys o rozměrech 30 - 22 metrů a dosahuje hloubky 30 metrů. Objem horniny, kterou by jáma pojala je 5000 m3. Propadlina vznikla na styku Turkaňského rudního pásma s nadložními rulami. Nejvrchnější vrstva v odkrytém profilu je tvořena vrstvou lesní půdy a zvětraného pískovce. Pod ní se nalézá vrstva spraše se zřetelnou hranolovitou odlučností. Další vrstvou je hrubě klastický materiál promíšený s hlínou, který nasedá na spodnoturonské sedimenty (opuky). Podloží pak tvoří v západní části propadliny biotitické migmatitizované ruly a ve východní čísti hydrometrálně alternovaná poruchová a místy zrudněná zóna, což je vlastní Turkaňské pásmo. 

  Propad na Kaňku. Fotografie Čakouš 2005

 Hlavními minerály, které se zde vyskytují lze uvést např. markazit, galenit a dolomit. Z dalších je vedle stříbrných minerálů zajímavý výskyt berthieritu a gudmunditu v severní části. 

   Východně od propadliny ve vzdálenosti 40 metrů od propadu stojí u cesty smírčí kříž (fotografie nahoře). Pokud Vás propadliny zaujaly, navštivte stránku o podzemí v propadu.  Pokud Vás zajímá revír kutnohorský, kterému se věnujeme velmi podrobně, vstupte sem.

 

 

 

   


Novodobý propad leží mezi propadem starým a dolem Turkaňk. Foto Přibyl 2005.


Tentýž propad z druhé strany. Foto Přibyl 2005.


Menší propady se dále prohlubují, v tento se snížil téměř o dva metry. Foto Přibyl 2005. 


Propad na Kaňku. Foto Čakouš 2005. 

Vstup do středověkého díla. Foto Čakouš 2005.